Dolichothele diamantinensis
- Překrásný, ale nevelký pavouk, žijící na kamenitých savanách jižní Brazílie. Původně byl popsán jako Oligoxystre diamatinensis v roce 2009. V Teraristických chovech je poměrně nový a ne příliš hojný. Někteří lidé prostě potřebují obrovské pavouky, aby mohli dostatečně fascinovat okolí. Podíváte-li se ale zblízka, možná ustrnete nad kouzlem tohoto nádherného tvora. Co do barev, tak i do povahy totiž rozhodně má co nabídnout.
- Terárium: Tenhle krasavec dorůstá přibližně 7-8 cm v rozpětí nohou. Většinu života si tedy vystačí v plastové krabičce a bez pocitu stísnění ji bude obývat až 15 let. Tedy v případě, že se jedná o samičku. U samců je uváděna průměrná délka života obligátní 3 roky. Trárium\ chovnou nádrž tedy volíme klasickou kostku 20x20x20. Vyšší vrstvu substrátu klidně pár klacíků a korkových kůr pro upínací místa pavučin. Jojo, tenhle rošťák si bude rozhodně své království zapřádat. Po vytvoření dostatečně složitých katakomb se mladí jedinci drží spíše v bezpečí svého paláce, straší nebojácně postávají v úpatí nory a lze je pěkně pozorovat.
- Teplota a vlhkost: Zde může být původ lehce matoucí. Venezuela se nerovná vždy deštný prales a příšerná vlhkost. Přijde mi, že tito pavouci jsou spokojenější ve vlhčím, ne však v mokrém prostředí. Chce to trefit tu správnou kompozici. Substrát nechávám mírně prosychat a když přestane být na dotek kyprý, znovu jej porosím. V praxi to znamená, že cca 2x týdně zvlhčím rozprašovačem celou krabičku a zanechám několik kapek na pavučinách. Je prakticky nemožné udržet u tohoto zvířete misku s vodou nezapředenou, proto volím tento postup. Teplotu pak udržuji okolo 26 stupňů přes den s nočním poklesem na 20-22.
- Osvětlení: Jsou poměrně světloplaší. Chce to topit, ne svítit.
- Krmivo: Při krmení teprve objevíte, jak olbřímí charakter se skrývá v tomto malém zvířátku. Srdnatě loví potravu větší než jsou oni sami, takřka vždy přijmou to, co jim nabídnete. Rozhodně nejsou vybíraví. Člověk má tendenci si krmení nad jejich krabičkami doopravdy užívat a v tom může nastat kámen úrazu. Snažte se je nepřekrmovat. Oni sami si prostě dost říci neumí. Proto krmíte-li větší kořistí (a já to chápu, jsou to lovci) omezujte přísun potravy dle velikosti abdomenu. držte je sportovní. I při střídmém krmení totiž poměrně rychle rostou a člověk má skoro pocit, že se jejich život omezuje na fázi před svlekem, nabaštěnej a po svleku.
- Chování: I přes výše popisovanou urputnost při jídle mi přijde, že se nikdy nesnaží kousnout. Rychlej úprk do nory, vyběhnout z krabičky a hekticky běhat po stole.. To jo, to je jim podobný, ale jsou to nekonfliktní miláčci. Dokonce jsem nikdy nezaznamenal vyčesávání abdomenálních chloupků. Podle dostupných informací dokonce panuje podezření, že tuto zbraň tak typickou pro jihoamerické pavouky, ani nemají. Věřil bych tomu. Nikdy jsem nezaznamenal byť jen podráždění, nebo dokonce svědění.
- Substrát: Používám rašelinu, která dobře drží vlhkost, Pár kamenů, kůr a suchych neplesnivějících větviček.