Potkan laboratorní

Potkan laboratorní je velmi oblíbeným domácím mazlíčkem. Jejich veselá povaha a inteligence okouzlí skoro každého, kdo s nimi přijde do styku.

Zde je několik základních informací o chovu těchto hlodavců. Mějte však na paměti, že ačkoliv je chov potkanů jednoduchý, dá se v něm udělat spousta chyb. Nyní se nebavíme o chovu potkanů na zkrm, ale o chovu čistě pro naši potěchu.

Potkani žijí v průměru 2-3 roky. Samičky jsou více akční, samečci jsou v dospělosti línější, ale každý potkánek je jiný, a můžete tak mít samečka tryskomyš nebo samičku lenošku. Potkany opačných pohlaví nedáváme k sobě! Velmi brzy pohlavně dospívají a mohou se vám začít množit. Pořizujte potkany z ověřených chovatelských stanic. Potkani ve zverimexech jsou určeni na zkrm a mohou být nemocní, mít genetické vady, případně samičky mohou být už ze zverimexu nebo velkochovu březí. Potkan je společenské zvíře, pořizujeme tedy minimálně 2 potkany stejného pohlaví. Člověk nikdy potkanovi nenahradí pozornost jiného potkana! Bez smečky nebo alespoň kamaráda potkan bude vždy strádat. Nebojte, ochočíte si stejně smečku, jako byste si ochočili jedináčka.

1. Klec: Klec by měla být spíše vysoká, jelikož potkani rádi šplhají. Obvykle se uvádí, že minimální velikost klece pro 2 potkany by měla být 60x40x50 cm. Rozteč mříží by měla být maximálně 1,5 cm, jinak se menší potkani mohou protáhnout ven. V praxi je to tak, že samičky většinou potřebují více prostoru než samci, ačkoliv jsou menší. Jsou totiž mnohem aktivnější než v dospělosti líní kluci. U klece platí, čím větší, tím lepší – nechceme pořád kupovat větší klec, protože se nám ze dvou potkanů stali 4. Mluvím z vlastní praxe i z doslechu od ostatních „potkanářů“. Je to prostě závislost. 🙂
2. Vybavení: Klec v ideálním případě vybavte co nejpestřeji. Nesmí chybět miska, napáječka, různé domečky, hamaky, košíčky, plastová patra, vhodná je toaleta, tunely, hračky. Nesmí chybět vhodná podestýlka. Do toalety můžete umístit kámen nebo dlažební kostku a kočkolit. Vždy při výběru vybavení dbejte na bezpečnost zvířat.
3. Podestýlka: Jako podestýlku můžete využít bezprašné hobliny, dřevěné štěpky, papírovou podestýlku, konopné pazdeří… každému vyhovuje něco jiného. Do toalety můžeme použít kočkolit. Dřevěné pelety jsou pro potkany velmi tvrdé a mohou způsobovat otlaky, proto jej používejte maximálně do toalety. Někteří chovatelé podestýlku nedávají, potkani by v tomto případě však měli být naučeni chodit výhradně na toaletu. 
4. Potrava: Potkan je všežravec. Při výběru je vždy třeba brát ohled na složení. Existují eshopy, které se specializují na míchaní kompletních směsí přímo pro potkany. Velmi důležité je potkany nepřekrmovat a volit kvalitní suroviny. Z komerčních značek lze doporučit jen málo které dlouhodobě. 
5. Nemoci: V případě, že potkánek onemocní, je nutné jej okamžitě začít léčit. Poptejte se u veterinářů ve vašem okolí, zda se specializují na potkany. Ne každý veterinář potkanům rozumí a může nechtěně zvolit špatnou léčbu. Nejčastější nemoci potkanů jsou nádory, respirační onemocnění, svrab (z nekvalitní podestýlky nebo krmiva) nebo různá zranění – stržený drápek, absces po špatně zahojené rance apod. Včasně a správně zvolená léčba však u potkanů má smysl, a prodlouží mu jeho už tak pro nás krátký život.